Evropská investiční banka dostala od politiků jednoznačné zadání – podpořit „obranný průmysl“. Podle současných pravidel přitom banka do zbraní investovat nesmí. Jak se k rozhodnutí dospělo, co přesně znamená a na čem může ztroskotat?
První den summitu lídrů EU se táhl do pozdních večerních hodin.
Představitelé sedmadvacítky se zvládli dohodnout na ledasčem – první společné rezoluci ke Gaze od října, zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, ale také předání zmrazených ruských aktiv Ukrajině.
Pod záplavou oznámení ale zapadla ještě jedna důležitá zpráva. Hlavy států a premiéři podpořili, aby Evropská investiční banka (EIB) upravila svoje pravidla s jasným cílem – zvýšit investice do zbrojení.
Čtěte také: Váhání nevyzpytatelného Německa s Leopardy ublížilo evropské obraně, myslí si expert
EIB sebe sama na svém webu označuje za „úvěrovou větev Evropské unie.“ Je vlastněna dohromady všemi členskými státy a vznikla s cílem poskytovat výhodnější úvěry na takové projekty, které budou odpovídat cílům EU.
Po jejím vzniku v roce 1958 šlo především o infrastrukturní projekty. Po vstupu nových států měla zase pomáhat s tzv. kohezí – tedy vyrovnáváním mezi chudší a bohatší částí EU.
V posledních letech pak ve velkém investuje do zelených projektů – naposledy třeba půjčila téměř miliardu eur na vybudování tzv. gigafactory Norhvolt ve Švédsku. Kritici ale upozorňují na to, že většinu „zelených“ půjček dostávají ty největší korporace ze západu a severu Evropy.
Tlak z více stran
Podle evropských představitelů se má teď ale banka přizpůsobit nové realitě.
Po ruské invazi na Ukrajinu začaly evropské země dodávat Kyjevu zbraně a munici. Zejména druhou jmenovanou položku však státy sedmadvacítky nedokážou vyrobit v takovém množství, které si určily jako nutné pro podporu Ukrajiny.
Čtěte také: Mít naději znamená lhát sám sobě. Reportáž z míst, kam se tlačí ruská vojska
„Vyzýváme EIB, aby přizpůsobila svoje pravidla půjčování obrannému průmyslu,“ stálo tak ve čtvrtečním prohlášení. Jejich shoda je posledním, ale také nejdůležitějším rozhodnutím v této oblasti na evropské úrovni.
Na konci minulého týdne zaslalo 14 představitelů zemí EU společný dopis s velmi podobnou formulací, který adresovali právě EIB.
Mezi signatáři byly všechny skandinávské i pobaltské státy, ale také Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Bulharsko s Rumunskem a v neposlední řadě Polsko s Českou republikou.
Druhý a možná zásadnější problém spočívá v tom, kde tyto peníze vzít.
Už na konci února přitom schválil podobnou rezoluci Evropský parlament. Návrh frakce Zelených obsahoval obecně formulovanou výzvu, aby EIB podpořila zbrojovky. Schválená verze ale zahrnuje také dodatek navržený liberální frakcí Obnova (Renew) – ta volá přímo po změně současných pravidel o tzv. dvojím použití.
Podle nich může banka půjčovat peníze pouze na takové technologie, které lze využít pro vojenské i civilní účely. První jmenované ale nesmí tvořit většinu zisků financovaného projektu.
I přesto v roce 2022 banka založila „strategicko-bezpečnostní“ fond s kapitálem ve výši 6 miliard eur, přičemž třetinu z tohoto balíku už investovala do „dronů, kyberbezpečnosti a pohraniční bezpečnosti“.
Elektromobily, zbraně nebo obojí?
Vzhledem k „posvěcení“ ze strany summitu se tady může zdát, že masivním investicím z unijních peněz do evropských zbrojovek nestojí nic v cestě. To ovšem není pravda.
„Buďme k sobě upřímní: O financování obrany se doopravdy nerozhodlo nic,“ řekl pro server Politico jeden z anonymních zdrojů zevnitř summitu.
Tím narážel nejspíš na fakt, že konkrétních výstupů zatím není mnoho. Mluvčí EIB uvedl, že prezidentka EIB Nadia Calvino se v průběhu dubna teprve začne scházet se zástupci států, aby získala jejich požadavky.
Vedle toho lídři EU zadali Evropské komisi, ať „prozkoumá všechny možnosti k mobilizaci financování a podá o tom report v červnu“.
Druhý a možná zásadnější problém spočívá v tom, kde tyto peníze vzít.
Mezi státy nepanuje shoda na tom, jestli má sedmadvacítka vydat „obranné dluhopisy“. Tuto možnost prosazují Polsko, Estonsko a Francie, proti jsou naopak Holandsko s Německem.
Další komplikaci představuje tzv. ESG rating, který hodnotí udržitelnost projektů financovaných bankou. Ten si EIB dlouhodobě udržuje na vysoké úrovni – podle ratingové firmy Morningstar Sustainalytics ho má pátý nejlepší na světě.
Čtěte také: Konec proseb o zbraně: Ukrajina se chce s českou pomocí stát zbrojařskou velmocí
To je důležité proto, že díky tomu získává levnější úvěry od ostatních bankovních institucí. „Budou si muset přiznat, že nepřímo oslabí Evropskou investiční banku v jejím ESG hodnocení,“ říká na adresu evropských politiků Brian Mangwiro z investiční firmy Barings.
Pokud se evropští lídři opravdu rozhodnou EIB „ušpinit“ financováním zbrojovek, nad EU tak vyvstává důležitá otázka.
Bude to nutně znamenat, že se zpomalí to pokusy o „zezelenání“ evropského kapitalismu? Nebo se podaří obě části portfolia skloubit a z Evropy se ve 21. století stane kontinent elektromobilů i zbraní?
